středa 15. března 2017

Bambucké máslo

Musím říct, že bambucké máslo je mým největším oblíbencem posledních pár měsíců, ať jsem v Praze nebo doma, tak už bez něj nedám ani ránu. Jsem si jistá, že většina z vás ho používá nebo alespoň zná. 


Já si ho koupila v drogerii přibližně za 189 Kč. vybrala jsem si bio a 100% čisté. Už ho používám přibližně tři měsíce, nanáším vždy večer a někdy i ráno, když nikam nechvátám. A co se týče péče o pleť, tak je to naprostý zázrak. Já tedy nikdy neměla velké problémy s akné, ale po jeho používání už nemám žádné, ani s černými tečkami. A pokud vám nevadí, že pak budete mít chvíli mastný obličej, tak je to naprosto dokonalý produkt. 

Jelikož má antibakteriální a protizánětlivé účinky, tak se hodí i na ošetření drobných poranění kůže (puchýře, spáleniny, odřeniny) . Já si s ním mazala i tetování a krásně se zahojilo. Spousta lidí ho doporučuje i na vlasy, s tím já osobně žádné zkušenosti nemám, ale používá se jako maska nebo jen na slabé konečky. Takže mi nezbývá nic jiného, než ho vřele doporučit.

Znáte bambucké máslo a používáte ho? :)

sobota 4. března 2017

Spring Rolls

Jakožto milovník vietnamské kuchyně stále zkouším nějaké recepty, tak jsem se rozhodla vám ukázat ten prosto nejjednodušší - vietnamské jarní závitky. Bylo to dělané dost narychlo, takže se rovnou omlouvám za kvalitu fotek, která není zrovna nejlepší.


Přípravíme si :


rýžové nudle tenké
1 papriku
1 okurku
žampiony (nebo jiné houby)
Surimy tyčinky/tuňák/losos/tenké vepřové plátky
hlávkový salát
rýžový papír (Kaufland, Tesco)


Zeleninu a surimi nakrájíme na tenké plátky, a pak už zbývá jen připravit rýžový papír. Namáčíme ho v teplé vodě dokud nezměkne, pak položíme na podložku a můžeme začít skládat zeleninu, poté surimi nebo jiné maso a nakonec nahoru dáme nudle. Pro lepší chuť ještě přidáme bylinky. Papír pak zabalíme jako poštovní obálku a jarní závitek je hotov. 



Jak správně zabalit závitek - TADY


Doufám, že vám bude chutnat! Vítězkou giveaway se stala Genevra . :)

úterý 14. února 2017

Oligodermie GIVEAWAY

Po dlouhé době tu pro vás mám giveaway. Jedná se o francouzskou značku kosmetiky Oligodermie, která letos slaví 40 let od jejího založení. A dnes si zasoutěžíme o tento Šetrný odličovač očního okolí.



Výsledek obrázku pro Oligodermie Šetrný odličovač očního okolí 100 ml



A co musíte udělat pro zapojení do soutěže? 

1) Dát LIKE stránce Oligodermie na facebooku
2) Stát se mým pravideným čtenářem
3) Napsat svůj e-mail dolů do komentáře


Výherce vyhlásím tady za čtrnáct dní. Přeji všem hodně štěstí! :)


neděle 5. února 2017

Moje zkušenosti s cestováním

Už delší dobu jsem přemýšlela o tom, že napíšu článek o cestování, přece jen jsem za posledních pár let dost měsíců strávila v zahraničí a chtěla bych jen poukázat na to, že není vůbec těžký vycestovat a že to nemusí být ani finančně náročné. Nezahrnuju do toho žádné dovolené nebo výlety, čistě jen takové moje větší cesty, kde jsem strávila minimálně měsíc v zahraničí a celé si to zařizovala sama.



1. Výměnný pobyt na střední - Hamburk

Asi většina středních škol nabízí výměnné pobyty, minimálně ty týdenní, kdy pak přijede na oplátku někdo k vám. Já se takového pobytu zúčastnila, byla jsem se školou na týden v Hamburku, a pak mi bylo nabídnuto, že tam můžu jet i na měsíc, chodit normálně do školy a zkusit si, jaké to bude tam žít. Měla jsem z toho celkem strach, přece jen mi bylo 17 a nikdy jsem takhle od rodiny nebyla, ale nakonec to byl jeden z nejlepších měsíců v mém životě. Uteklo to jako voda, měla jsem skvělou host family, což je prostě výhra. Byli to vášniví jachtaři, takže víkendy se trávily na jachtě a nebo prostě cestováním, rozhodně jsem se nenudila, rozmluvila jsem se a navíc jsem potkala spoustu skvělých lidí. Takže pokud máte možnost se něčeho takového zúčastnit už na střední, tak do toho určitě jděte, je to neskutečná zkušenost.




2. Island

Věděla jsem, že po maturitě budu určitě chtít jet už někam dál, jelikož mě čekaly skoro čtyři měsíce volna, tak proč toho pořádně nevyužít. Jelikož nejsem příznivec placení agentur, tak jsem vymýšlela, jak bych takovou brigádu v zahraničí našla. Nakonec jsem si napsala CV v aj, průvodní dopis a obepisovala jsem hotely a restaurace v zemích, kam jsem se chtěla podívat. Bylo to poměrně časově náročný, ale pokud se hlásíte brzo a můžete zde strávit dost času (já jela na tři měsíce), tak máte téměř jisté, že vás někam vezmou. Většinou vás pak teda ještě čeká skype pohovor, ale ty jsou příjemný, daleko lepší než naživo podle mě, není se čeho bát. Nakonec se mi tedy ozvali z Islandu, což původně nebyla země kam bych primárně chtěla, ale můžu upřímně říct, že lepší rozhodnutí jsem nemohla udělat. Čekalo mě naprosto skvělé léto. Je sice pravda, že to občas bylo dost náročný s prací a i s lidmi se kterými jsem pracovala, ale to je prostě všude. A Island je naprosto neskutečně úžasnej. Doufám, že se tam ještě vrátím a pořádně ho celej procestuju, protože tohle místo je nádherný a doporučuju všem, aby se tam někdy podívali. Stojí to za to.








3. Dánsko

Asi stejně jako jsem věděla, že chci po maturitě pryč, tak jsem taky věděla, že nechci studovat v Čechách a tak jsem si tvrdohlavě nedala žádnou přihlášku do Čech, ale všechny do Dánska. Upřímně musím říct, že to byl můj nejprodělečnější pobyt. A nechci říkat, že to byla chyba, protože já si to tam užila a jsem za tuhle zkušenost moc ráda, ale nebylo to moje nejlepší rozhodnutí. Všichni víme, že Dánsko je opravdu drahá země a než jsem si našla brigádu, tak to bylo dost finančně náročný. Navíc tam se opravdu brigáda hledá těžko, protože jí prostě hledají všichni a jedinou výhodu byste mohli mít, když mluvíte dánsky, ale to cizinci umí málokdy. Žila jsem v Roskilde, je to město kousek od Kodaně a je tam poměrně nuda, skoro žádná kultura (až na letní Roskilde festival). Můj problém ale byl v tom, že jsem rozhodně nebyla spokojená se školou. Chodila jsem na ZIBAT (Erhvervsakademi Sjælland) a ta škola prostě byla naprosto k NIČEMU. Já nezažila horší přístup profesorů, dá se říct, že vás tam prostě nic nenaučí, pro mě ta škola rozhodně nebyla přínosem, byla k smíchu. Takže jsem po semestru odešla. Jinak Dánsko samo o sobě je sice hezká země, ale potom co jsem byla na Islandu, tak jsem z ní byla trošku zklamaná. Ale Kodaň se to snažila slušně vynahradit, i když s Prahou se také úplně srovnávat nedá. Našla jsem tu ale spoustu kamarádů a s některými se bavím a vídám doteď, jsem ráda, že jsem tam mohla žít a zkusit si to. 



4. Gran Canaria

Když jsem se vrátila z Dánska, tak jsem si našla práci v ČR, ale nebavilo mě to. Takže jsem hledala způsob, jak z toho všeho utéct a vyrazila jsem jako au-pair na Kanáry. Rodinu jsem si hledala sama přes TUHLE stránku a do čtyř dnů od pohovoru jsem odlétala. Celý se to seběhlo dost rychle a než jsem se stihla rozkoukat, tak jsem se starala o Tommyho (5) a Kyru (7) a i když vypadají jako andílci, tak teda rozhodně nebyli a hlídat je občas bylo dost náročný. Ovšem jak už to tak bývá, tak i tady nastaly jisté komplikace a to v podobě jejich táty Ronnyho. Já dělala skype interview s jeho ženou, takže jeho jsem vůbec neviděla, ale od prvního pohledu to byl strašně nesympatický člověk. V té rodině to prostě měli tak špatně postavený, že jsem to nemohla vystát. Ronnyho všichni opečovávali, nikdy nic nedělal a na všechny jen řval a to takovým stylem, že tím svojí ženu v průměru 3x denně dokázal  rozbrečet. A na mě řval samozřejmě taky + si vymýšlel spoustu nesmyslných zákazů (např. nechtěli abych používala telefon, internet jsem měla dovolenej hoďku denně po pracovní době, ale i ve volnu,furt mi dával večerky a určoval časy dokdy se musím vrátit - oblíbený byl čas v sedm večer :D), což se mi nelíbilo a nevyhovovalo mi to, takže jsem tam nezůstala na celou smluvenou dobu. Myslím si, že vyjet jako au-pair je skvělá zkušenost, ale strašně moc dělá rodina. Když narazíte na skvělou rodinu, tak si to opravdu užijete, ale když se to nepovede, tak je to utrpení. Já jsem ráda, že tuhle zkušenost mám, Tommy a Kyra, i když byly zlobidla, tak byly fakt skvělý a čas s nima jsem si užila a jsem ráda, že jsem si mohla podívat na Gran Canaria a i si tam zkusit žít.







Doufám, že vám to třeba aspoň v něčem pomohlo nebo inspirovalo k tomu si tohle léto udělat o něco zajímavější. Já se opět chystám vyrazit do zahraničí a už se toho nemůžu dočkat! :)


pátek 23. prosince 2016

Frankfurt am Main

Nevím, jestli jste na konci listopadu postřehli akci od Student Agency - Black Friday, ale nabízeli jednosměrné jízdenky všude možně po Evropě pouze za 200 Kč. Já jsem teda šíleně chtěla jet do Amsterdamu, ale ty jízdenky mizely takovou rychlostí, že jsme se s přítelem nakonec rozhodli pro Frankfurt a necelé tři týdny na to jsme jeli.


Ráno, když jsme přijeli, tak jsme si rovnou zašli na snídani a pomalu začali objevovat krásy Frankfurtu. Našimi hlavními cíli bylo se podívat na Maintower, na trhy a pořádně nakupovat + vybrat vánoční dárky. Výstup na Maintower bylo něco neskutečnýho, už když jsme jeli nahoru, tak mi pomalu začínalo být špatně, ale ten výhled mi vyrazil dech. Nahoře byla šílená zima, ale stálo to za to - i za tu neskutečně dlouhou frontu u vstupu. Moc jsme si ten výlet užili, ale bylo to vážně náročný celý den někde chodit v takové zimě. :)



@Honzík



Doufám, že i u vás doma už pomalu ale jistě nasáváte vánoční atmosféru a že pod stromečkem najdete to, co si nejvíce přejete. Veselé Vánoce




pondělí 11. dubna 2016

Kanárské ostrovy + proč už nejsem v Dánsku

Z Dánska jsem se vrátila po prvním semestru a musím říct, že to byla zatím asi největší ťafka mýho života. Studovat v zahraničí byl vždycky můj sen, a když jsem se hlásila do Dánska, tak jsem vážně čekala, že to bude skvělý. Hlásila jsem se přes agenturu Scandinavian Study a musím na jednu stranu říct, že mi se vším celkem ochotně pomohli a vše mi dokázali dobře vysvětlit. Na druhou stranu ale vidí vše až moc růžově a prostě pokud to v Dánsku nějaký není – tak růžový. Prostě asi nevěřte všemu, co vám říkají nebo co si přečtete u nich na stránkách, ale hledejte a získávejte informace i jinde (a hlavně od lidí co tam jsou/byli). Můj hlavní důvod pro odchod byl, že mi přišlo, že dánský školní systém je prostě na nic. Já si celej ten půlrok připadala jako bych navštěvovala nějakej učňák a fakt hodně jsem se musela přemáhat, abych se do tý školy donutila chodit, protože ta výuka prostě nebyla zajímavá ani záživná. Je pravda, že jsem třeba natrefila jen na blbou školu, ale mně to rozhodně nestálo za to tam dál pokračovat a spoustě jiných lidí také ne.

Pak jsem se přestěhovala do Prahy, protože už se mi moc nechtělo vracet domů, našla si práci a konečně začala žít. Prostě upřímně musím říct, že ať jsem byla kdekoliv – Německo (Hamburk), Island (Reykjavik), Dánsko (Kodaň), teď i ty Kanáry (Maspalomas), tak nikde se mi nelíbilo tak moc jako v Praze. A nebylo to kvůli češtině nebo tak, já se i v Praze bavila s dost cizincema – teď už je vyhledávám automaticky, jsem na ně zvyklá. Ale prostě ten společenský život je tam neskutečný. Já měla práci, která mě vážně nebavila, ale ta Praha mi to dokázala celý vynahradit. Postupem času jsem se naučila (nebo spíš byla naučena – díky Romčo :*) kam chodit/kam ne, a pak už to šlo samo.

Asi tak deset dní zpátky jsem dostala nápad, že je zase čas se hnout z místa, že takového času jako mám teď, mít nebudu, až budu zase student. A tak jsem začala hledat rodinky, kam bych mohla jet dělat au pair do té doby, než budou přijímačky na VŠ. Minulé pondělí jsem měla pohovor, v úterý mi řekli, že mě berou a v sobotu už jsem seděla v letadle do Las Palmas, Gran Canaria. Musím říct, že i když je to tu nádherný a na fotkách to vypadá pohádkově, tak to v reálu rozhodně žádná pohádka není. Ale tak já jsem bojovník a všechno zatím nějak skousávám. Je to celkem náročný – ať už ty děti nebo jejich rodiče. Navíc si tu připadám fakt odříznutě – je to celkem bez šance se tu seznámit se stejně starými lidmi jako jsem já a moje rodinka je zaujatá proti internetu, takže ho mám denně dovolený jen na chvíli. :D Celkově je dost věcí jinak, než bylo domluveno před odjezdem, ale jsem tu teprve třetí den, tak si nechci stěžovat.


Na Gran Canaria podle toho, co jsem viděla, tak jsou nádherný pláže, ale ty města jsou takový trošku o ničem. Být v Čechách, tak prostě řeknu ‚to je díra‘, ale tady se mi to zatím moc říkat nechce, když tu teď bydlím. Dneska jsem byla vyřizovat povolení k pobytu – na rozdíl od Dánska nebo Německa se za to musí platit a kvůli vyřízení musíte na mezinárodní policii, která ale ironicky mluví jen španělsky a pokud španělsky nemluvíte, tak si musíte přivést tlumočníka. Celkově se tady všechno dělá daleko složitěji, než je nutný. Zítra ještě musím na nějakou schůzku, aby mi dali potvrzení, že jsem nezaměstnaná a já se mohla nechat zaměstnat. Já si tímhle procesem celým prošla už v Dánsku, kde jsem na to dost nadávala, ale upřímně zlatý Dánsko v tomhle, alespoň v tom neměli takovej bordel. :D


To je pro začátek asi tak všechno, mějte se krásně! J











úterý 15. prosince 2015

Passau

Vím, že jsem se delší dobu neozvala, dělo se toho v mém životě dost, ale o tom až v dalším článku. :)
Tenhle víkend jsem byla v Pasově a musím říct, že to bylo naprosto úžasný. Nikdy předtím jsem tam nebyla, takže jsem nevěděla moc co čekat, ale určitě tohle město můžu každýmu jen doporučit. Krásná katedrála, skvělý vánoční trhy (sice ne tak velký, ale pořád super) a spousta rozkošných uliček ve kterých je radost se ztrácet. :)
















Tak se mějte krásně a užívejte předvánoční atmosféry! :)